Jak léta jdou

1. Jak léta jdou, radši se nevohlížej,

cos' komu dal a co teď z toho máš,

ze záplat plášť, nohy, co neuhlídáš,

zas někam jdou, sám nevíš, kam.

2. Zem nad hlavou a nebe pod nohama,

jak pavouk síť své cesty proplítáš,

jdeš rovinou, myšlenky za horama,

a pak jsi tam a dál se dáš.

3. Déšť v korunách se s listím rozpovídal,

pochopit svět, jó, co bys za to dal,

hledáš ten klíč, co vše by otevíral,

klíč ke štěstí, svůj malý grál.

4. Až pochopíš a necháš účtování,

cos' komu dal a co teď z toho máš,

vezmeš svůj plášť a dáš se rosou ranní

dál jednou z cest, vždyť už to znáš.