Stín stíha stín

Je skoro půl šestý ráno

znovu nastáva tá chvíle

Ami

kdy musím vstát

a začít hledat hřeben,

boty čaj a brýle.

Dmi

Ty ovšem především,

neboť venku se zatím valem chýli

k velkému seriálu.

Ja očekávam další díly.

R: Stín stíha stín

v závratném panoptiku

podzimního rána.

Stín stíha stín,

úsvit rozkročil se jako slavobrána

nad tím vším.

Otvíram lóži,

kterou je mé okno v druhém mezzainu

a hledím na scénu,

již kdosi pojal celou barvé cínu.

Přemítam, kde se skrýva

třeba světležlutá , nebo bílá

a támhle pod deštníkem

nemožná slabost možná síla.

R: Stín stíha stín

v závratném panoptiku

podzimního rána.

Stín stíha stín,

úsvit rozkročil se jako slavobrána

nad tím vším.

Šest klobouků se sune napříč jizdní dráhou.

Šesť kloboukú

v šest nula nula

chváta Prahou.

Nač asi pod krempami

myslí ti mi taujuplní známi ?

Na všechno, nebo na nic...

Nebo snad na boky stejné dámy ?

R:

To viete pani Hanka

Ale vlastne vy už nechcete aby som vám hovoril pani

Takže Hanka .

Keď ja vás strašne rád počúvam

Ako rozprávate

Ako dýchate

Ako žijete ..

A preto som strašne rád že ste na tejto platni ..

Tak už je půl - sedmý

světlo rázně cuklo drapérii

Proč chtít znát příliš ?

Z čaje začne stoupat pára

v ní se skryji

před tím vším.