Vincent

1. Stále stejnou tmou

Ami

svítí plátno bloudících

C7maj

malíř půlnoc kreslí smích

ten obraz píseň zpívá pojednou.

2. Stíny na kopcích

ticho hnízd a moudrý sníh

svál sem hřích všech dětských cích

v těch barvách, které prosí tě pojď k nám.

R: Já už vím a znám,

co jsi tenkrát toužil říct

Emi Ami

a jak jsi trpěl pro své nadání

D7 Emi

učit lidi vidět víc,

A7

však nebyl nikdo kdo by naslouchal,

snad dnes tu s tebou stál.

3. Stále stejnou tmou

stejné louky tu hoří dnes

mraky láká do nebes

kde Vincentovi modré oči sní

4. Jak jen pozmění

barvy žhnoucích slunečnic

vítr v tváři má pár skic

to smýknul štětce touhy van Gogh sám.

R:

Ami

*: A svět tě tak trýznil

tvou lásku splácel zlým

Emi Ami

jen černé vrány nad hlavou

Cmi

ctí tvou mysl bolavou

svět nazval velkou vášeň šílenstvím

Ami

a já chci ti říct Vincente,

C7maj

že není nikde svět pro lásku

tvou se kterou bdím.

5. Stále stejnou tmou

portrét v tichu muzejním

něžná dlaň - hold váženým

všem očím které nesmí rozumět

6. Prohlíží si prázdnou zeď

a chlápka v cárech nejchudších

v tvých růžích trn snad ostřejší

než kord co slouží srdci divným hrám

R: Já už dávno znám,

tak hledat musíš dál.