Pohádka o dívce snů

1. Naším městem píseň zní, o té krásce nevšední,

modré oči zlatý vlas, měsíc vedle ní by zhas‘

/ měsíc vedle ní by zhas‘ /

chlapci chtějí jenom ji, ona kluka z cukrářství

/ jenom kluka z cukrářství /

Hraj si, zpívej, dívko snů, zlaté slunce všedních dnů.

2. Nestoupli jí do hlavy nápadníci rouhaví,

nabízejí, co se dá, ona všechny odmítá,

/ dívka všechny odmítá /

to největší bohatství je má láska z cukrářství

/ velká láska z cukrářství /

Hraj si, zpívej, dívko snů, královno všech půvabů.

3. Cukrář dívku miloval, zlatý prstýnek jí dal,

pak přijel pán od filmů, odjela s ním dívka snů,

/ odjela s ním dívka snů /

Hollywood víc nabízí, než má láska z cukrářství

/ než má láska z cukrářství /

Hraj si, zpívej, dívko snů, krása patří do filmů.

4. Sláva dala křídla snům, dívce zlato, auto, dům,

jak se dívá na ten lesk, v srdci náhle bodá stesk

/ dívku náhle bodá stesk /

teď má všechno bohatství kromě kluka z cukrářství

/ nemá kluka z cukrářství /

Neplač, neplač, dívko snů, smutná hvězdo od filmů.

5. Dívka dala sbohem snům, rozprodala auta, dům,

nastoupila do vlaků, jela domů dívka snů,

/ jela domů dívka snů /

našla pravé bohatství se svou láskou v cukrářství

/ se svou láskou v cukrářství /

Dál ta píseň městem zní, o té lásce nevšední.