Tuláckej král

R: Ráno jen pustej sál, on přesto dál svou písničku hrál

Ami Emi

ten věčnej snílek a tuláků král

oči měl smutný a přece se smál.

Ami

Hvězdy, ty moje družky zářivý

písně, jen mladý holky bláznivý

oheň, jak malý slunce do noci plál.

Kroky, ze tmy se těžce vytonou

s tváří moudrou a stářím orvanou

stál tam jak divnej přízrak tuláckej král.

Přisedl blíž s očima plachýma jak hříbě

a pak mi vyprávěl prazvláštní příběh.

Ami

O klukovi, co strašně rád se toulal s kytarou

každej sál už znal jeho písničku prastarou

a když dozpíval, tak potlesk bořil sál.

Ami

Jak šly roky, kytara má díry od myší

jeho písničku už dávno nikdo neslyší

a on přesto dál tu stojí, a zpívá dál.

R:

Zpívám přede mnou trčí mikrofon

vnímám, že kdysi snad tu stál i on

díky kamarádů byl plnej sál.

Stařec drží se stranou od lidí

je v sále a nikdo z vás ho nevidí

zpíval dnes tady se mnou tuláckej král.

R:

Hvězdy, ty moje družky zářivý

písně, jen mladý holky bláznivý

oheň jak malý slunce do noci plál.