Tajemství

Dmi G6 Dmi A4

Znám jednu tajemnou zahradu, tam vede jen jediná z cest.

V korunách ptáci zpívají a růže můžou tam kvést.

Z té zahrady uslyšíš píseň znít a dívku bílou se smát.

(:Chodí těm růžím vyprávět a do květů na flétnu hrát:).

Na rukou modrý znamení, bláznů co jinak chtěj žít.

Za krůčkem krok je k prameni, kdo žízeň má musí pít.

Nabírá vodu do dlaní a ptáci přiletí blíž.

(:A dívka bílá netuší, k čemu je v zahradě mříž:).

Až jarní vítr zavoní a roztaje poslední sníh.

Vydej se cestou k jabloním, kde slýchal jsem její smích.

Čarovné flétny ozvěnu už z dálky tam uslyšíš hrát.

(:A pak tam spatříš stařenu, shrbenou v zahradě stát:).

Ptal ses, kam s jarem odcházím, co tušil jsi dneska už víš.

Vzkaž jí ať na mě nečeká, že pozdrav jí přinášíš.

Neboj se pozná tě po hlase a tvůj krok je krokem mým.

(:Jenom jí pohlaď po vlasech, jako když pohladí syn:).