Svatojánská noc

Zněly zvony krajem z dálky, večerem vítr vál,

voják co se vracel z války u jedný z chalup zaklepal,

Ami Emi Ami H7

že nemá kde by v noci hlavu složil a zlatou mincí platí za svůj dík

(: a jak do dveří vchází, netuší, života zbývá jenom mžik:)

Starý muž a stará paní poslouchají příběh vojákův,

kde bojoval a kde se zranil a že má váček plný zlaťáků,

ten váček zlata s sebou nese domů pro starou mámu jako velkej dík

(: a jak vypráví voják netuší, života zbývá jenom mžik:)

R: Je Svatýho Jána a s půlnocí prý otvírá se zem,

je Svatýho Jána, noc pokladů a kouzel divých žen.

V tý noci se vzbouzí zloba a pýcha,

osud divný karty míchá.

Je Svatýho Jána a k půlnoci už zbývá chvíle jen.

Mince se ve světle blýská, když starý v krbu přiloží,

ten váček zlata musí získat, jen co ke spánku se uloží,

pak ostrou dýku do srdce mu vnoří, vždyť nikdo přece neví, že tu byl

(: a jak usíná voják netuší, života zbývá jen pár chvil:)

R:

Na věži už půlnoc troubí, je z lesů slyšet vlčí zpěv.

Dvě postavy tam jámu hloubí, na rukou mají čerstvou krev,

lopotí se svatojánskou nocí, je hotovo, když slunce vychází

(: a jak ráno se končí ta hrůzná noc, k domu soused přichází:)

Hej sousede, dobré ráno, povídají lidé někteří,

že dědinou šel včera voják a zamířil k vám do dveří, říkal

tady jeho cesta provždy končí, že je doma, že se vrací k svým,

(: že vás překvapí zářil radostí, z války vrátil se vám syn :)