Šílená kráska

Já se toulal jako tisíckrát už předtím

motýlům šel jsem k létu blahopřát.

Pak jsem v trávě potkal bosou vílu letní

na polštáři z modrejch kytek já ji viděl spát.

Byla krásná jak svítání

a já lidí jsem se ptal, proč nemluví.

Víš hochu, to se někdy stává

tahle dívka svět z té druhé strany zná

myšlenky má propletený, je to holka bláznivá.

Šílená kráska, oči bezelstný jak dítě

duši čistou jako sníh

má jméno láska, mezi myšlenkama bloudí

nevzbudí se ze snů svých.

V duši má hnutí, proč lidé jsou krutí

a jejich smích studí jak sníh.

Chtěla čistou lásku, teď má jen černou pásku

na očích, svět se zatočí.