Jorik

R: Hej hospodo nalej žoldákům, vrchovatou číši všem,

ještě dneska pijem, holky milujem a zejtra už tu nebudem.

Železnou přilbici, na stole v sklenici víno a v něm je psáno,

večer před bitvou patří žoldákům, vždyť pán Bůh ví co bude ráno.

Ospalí vínem k půlnoci spánek jim na oči sedá,

jen Jorik u krbu popíjí, svůj osud v plamenech hledá.

R:

S půlnocí postava ve dveřích, smáčenej plášť k zemi padá,

pojednou Jorik svejm očím nevěří, stojí tam krásná a mladá.

Dolej si vína a pozvedni číš, přisedni ke krbu blíž,

celou noc Joriku vyprávěj a chceš-li mne líbat, tak smíš.

R:

K ránu ta dívka zas přehodí plášť, Má paní dřív než se ztratíš,

Jorik povídá, ještě mi přísahej, že po bitvě ke mně se vrátíš.

Než trubač vítězství odtroubí, můj milej ta chvíle se blíží,

dřív než slunce se s večerem zasnoubí naše šlépěje opět se zkříží.

Už dozněly bubny nad bitvou, už zvony hlaholí z věží,

jen mrtvé paní Smrt obchází, míří tam, kde Jorik leží,

odhrne kápi a hovoří, proč chtěl jsi mou přísahu ranní,

včera ses se Smrtí miloval, dnes bude Smrt tvojí paní.

R: