Jestřábí žena

Máš na očích větrný závoj, sám na cestách věčně mě hledáš.

Pán svítání s podivnou písní, proč mě probouzí, když svou kytaru zvedáš.

Ami Emi Dmi

Na každý struně krůpěj krve, běžím ti naproti

a v ranních mracích se mi ztrácíš.

Emi Dmi

Z mlhy utkaná jsem jenom motýl, sedám ti do dlaně a dlaň se

zavírá, já po stý umírám.

R: Říkaš, že se sem vrátíš, možná nikdy, možná že brzy,

ještě jednou do kytar sáhnem, ze strun padají slzy.

Noc a den, noc a den, noc a den, marně hledají

noc a den, noc a den, kdy se setkají,

Ami Dmi

milenci prokletí, věčně se trápí,

když jeden odchází, druhý se vrátí.

Pláč na řasách, princezna nocí, déšť v ulicích, víčka se chvějí.

Pán svítání, marně tě hledá, proč jen umírám, když struny mu znějí.

Na každý struně krůpěj krve, běžím ti naproti a v ranních mracích

se mi ztrácíš.

Z mlhy utkaná jsem jenom motýl, sedám ti do dlaně a dlaň se zavírá,

já po stý umírám.

R: