Harien

Město v plamenech, bitva doznívá,

Ami Dmi

kolem drancování, mučení a krev a křik.

Jásot vítězů, král se usmívá,

Ami Dmi

dneska v noci chce mít pannu čistou jako sníh.

Harien, Harien, Harien, tělo bílý sníh Harien

Jsi jen kořistí pouhou válečnou,

pro potěšení krále, jedna z mnoha žen.

Král už přichází, v očích chtíč,

tak se svlíkej princezno Harien.

Tělo čistý máš, slzy na víčkách,

jako perly který padají na chladnou zem.

s krutým úsměvem král se dívá,

jak se svlíkáš malá Harien.

R: Kolik dívčích snů teď v tobě umírá,

Ami Dmi

srdce rozbitý na střípky posbírá,

něco skříplo dávnejm hodinkám,

Ami Dmi

kde teď jsou tajemství šeptaný panenkám,

tak se v duchu vracíš do dětství k mamince,

Ami Dmi

když jsi před usnutím čekávala na prince

a namísto prince démon jen,

Ami Dmi

až to přijde zavři oči Harien.

Nahá před králem, jenom za zády svíráš

chladnou čepel ostré dýky ve dlaních

už se blíží, ruku vztáh,

kdepak zůstal Bůh a kdo tě zachrání.

R:

Už se tě dotýká, radši mrtvá být,

než dát svoje čistý tělo králi v plen,

a pak ve svíčkách ostří se zablýskne,

kde je srdce krále míří dýka Harien

Harien, rukou tvojí zemřel král, Harien.