Básník (Puškin)

Světlo lampy a v něm oči pálí

veršů zbývá na poslední list.

Kdopak ví, copak se mnou bude, až je budeš číst.

Tuším souboj, co mě ráno čeká

poslední je z cest

musím jít, vždyť i básník má svou čest, básník má svou čest.

R: V očích prach a s tváří zkrvavenou

Ami Emi

že jsme ve dvou ruskou ruletu hráli

komu smrt a komu láska, štěstí náleží.

Teď tu já klečím na kolenou

Ami Emi

i ten sníh náhle do dlaní pálí.

Bože, ještě chvíli, než se oči navždy zamlží.

Sbohem lásko, pozdravuj ode mne trávu

jarní kvítky jen co začnou kvést.

Nesu úděl těch, co zvednou hlavu

tak to chápej, že i |:básník má svou čest:|.

Z intrik zrádců krví rudne sníh

z vůle vládců šlapou po verších.

Múzy pláčou, nesou Rusku zvěst

ať to ví, že jeho |:básník má svou čest:|.

R: