Kyselý déšť

Ač náhodou znám ještě pár můz

čas běží dál, jen mění se vkus.

I vášeň těch dam v žalostný blues

kde dřív býval chrám je rozbitá tvrz.

Už slyším jen pláč zklamaných zahořklých můz

nářek co nevydá než na pár slz - kyselej déšť

Já vím jen ztrácím čas, vždyť kyselých slz neubývá

a můj pláč žádnou z nich nepřetaví na rubín.

Nejspíš mám zkrátka pech a namísto můz v domě skrývám

jenom pár vadnoucích konkubín.

Ač splatil jsem daň

za každou z mých vášnivých dam okřídlených

ač v dlani už mám jen několik rýh

ač zavřel jsem krám a sklidil jen smích

pořád mi zbývá ta poslední znich

jen náruč má studenou jak nesmytej hřích - kyselej sníh.

Já vím jen ztrácím čas, vždyť kyselých slz neubývá

a můj pláč žádnou z nich nepřetaví na rubín.

Nejspíš mám zkrátka pech a namísto můz v domě skrývám

jenom pár vadnoucích konkubín.

A tak dál ztrácím čas a nikomu nic nezazlívám

přece vím, že není slov co přetaví škvár na rubín.

Taky vím nejspíš proč na mě teď svým prstem kývá

škaredý, zahořklý cherubín.