Cizí muž

Tvůj smích je zpěv mincí na dluhy

a pláč jak pod kůží ostruhy.

Je déšť a do všech ulic

soumrak nasál černou tuš

a v tom dešti,v srdci města,

uvíz chlápek,jeden ze sta,

o němž se ti v noci nezdá-cizí muž.

Co si přát,když se v loužích zrcadlí

tváře hvězd,které z nebe nespadly.

Pohříchu,ti všichni co hledaj za noci plné úkladů,

odpovědi na otázky,

přečtou si je,bez nadsázky,

leda v očích němé krásky z výkladu.

Tak třeba já-pan bezejmenný,

chlápek od vedle,

o kterém po setmění

sotva sníš.

Co tě znám,jsem od nepaměti

pro tebe nejvýš

jen chlápek od naproti

a každej den se na svět díváš

skrze mojí bledou tvář.

Tvůj smích je zpěv mincí na dluhy

a pláč jak pod kůží ostruhy.

Je déšť a třebaže úsvit

vysál už zpátky do nebe

cáry noci bez obtíží

a mý oči spánek tíží,

dál tu čekám na refýži

na tebe.