Z ohlasů písní ruských

Dmi

1. Byl jest Vova na honu u Rostova na Donu,

spatřil státi na břehu krasavici zvláštní,

na výstrahy nedbaje, žena že jen kletba je,

dal se za ní do běhu, neboť vzplanul vášní.

Krasavice tone v hněvu, kterak Vova třeští,

rozbíhá se ke Kyjevu, na útěku vřeští,

přeběhli tak přes hranici ke korytu Visly,

kde v té chvíli krasavici opustily smysly,

la la la ...

2. Čelist vášní převislu, přeplaval s ní přes Vislu,

utíkal s ní po břehu a něžně se k ní shýbal,

a když byli za Vislou, učinil jí závislou,

jelikož ji za běhu dvěstětřikrát líbal.

Když pak běžel okolo vrat s policajty v patách,

zakopl jest o kolovrat, do louže se natáh',

ona z rukou vypadla mu do bílého snížku

a on zří, že ukradla mu komsomolskou knížku,

la la la ...

3. Maje duši bolavu, přeběhl s ní Moravu,

líbali se mnohý dni rozechvělí touhou,

krasavice líbezná dnes už, co je Liebe, zná

a náš Vova ve Vídni mívá chvíli dlouhou.

Sedává pak u Dunaje s tváří sladkých madon,

tiše sobě vzpomínaje na ten hon a na Don,

krasavice jako vdova truchlí neustále,

čeká doma, až ji Vova vodnese kus dále,

la la la ...