Vše jenom proto

Vše jenom proto, že jsem v nouzi

oblouky přátel v řadě luků

čekají marně na proluku

na cestě vzhůru. Břich se vzpouzí

vzít za své lekci přihrbenou

a vysvětlivky zpoza roha

Zbyl jenom výsměch poloboha

a černošedá se Sienou.

Vše jenom proto, že jsem v nouzi

lid vůkol blbstvím samodruhý

jde ruku v ruce se soudruhy

po směru jízdy na Kartouzy

čas politické úplavice

kdy český geroj v čase broskví

putuje do matičky Moskvy

neb svět je revír bez hranice.

Vše jenom proto, že jsem v nouzi

čas broskví minul, padá listí

a vítr fouká do čelisti

jež jenom proto neostouzí

že zalkla studem. Teče slina

skapává na šál, na rubašku

zezkřiveného pysku šašků.

Quo usque tandem, Catilina?