Píseň pro Zuzanu

1. V ovocné směsi ční paprsek měsíční

a já si pro Zuzanu píseň skládám,

a jako včera jsou pod temnou terasou

dvě křesla z molitanu prázdná.

2. S rukama za hlavou těžkou a bolavou,

tiše si pro Zuzanu píseň zpívám,

snad lásku vyslovím jí klíčem houslovým,

co v prachu na pianu čmárám.

R: Tak z okna mezaninu sleduji Zuzaninu

siluetu, jsa v pokleku,

vymýšlím nezbednosti, vědom si dovednosti

Kapuletů i Monteků.

3. Klekání vyzvání večerní vyzvání

a tanec pod jabloní můry tančí,

a jestli nezhasne, určitě užasne

nad písní, co jsem pro ni složil,

nad písní, co jsem pro ni složil,

nad písní, co jsem pro ni složil ...