Ocelárna

Ami F7 Ami E7

1. Mrtvou a živou míchám vodu do vín,

Ami F7 E7

napolo bdělý, spící ve stoje,

Ami F7

na stole lživou uniformu novin

Ami E7 Ami

a stěnu cely ve zdi pokoje.

2. Zas budík zvoní do nočního jitra

a znovu plane hořák vařiče,

dnes jako loni, včera jako zítra,

čas věty plané vplétá do biče.

R: Na ostří nože, rezavé a tupé,

A7

zavěsí změny lichá sobota,

stelu si lože v dospávárně kupé,

noc ranní směny v šeru života.

3. Na okna vlaku kapky deště krápou,

jako když sprcha kape do vany,

v štruksovém saku nevolníci chrápou

a život prchá - rezignovaný.

4. Železným dechem nadcházejí rána,

bolavá hlava hledá samotu,

struskou a plechem zívající brána,

a pak už žhavá ocel v šamotu.

R: Na věšák šatny, zrezivělý prachem,

zavěsí změny lichá sobota,

mastný a matný, přidušený pachem,

čas ranní směny v šedi života.

5. Hlt bryndy z žita, kterou úsvit prošil

vyrudlou šedí škváry vyčpělé,

sůl potu, vrytá do flanelu košil,

škrábe a svědí, svědí po těle.

6. Kručení břicha z předražené láce

přehluší vytí sirén fabriky,

sobota lichá v heroizmu práce,

Ami F7

jdem domů, sytí z levného pití,

Ami F7 E7 Ami

šťastni až k zblití - čísla z matriky.