Nehažte kamení

Prosím, nehažte kamení, nehažte kamení na mou tvář,

nosím ďáblovo znamení, na čemž nic nemění svatozář,

a proto prosím, nechte těch ohledů, nechte těch ohledů

bezcenných,

děsím se vašich pohledů přes hlavy sousedů upřených.

Za chvíli rozsudek hlasitě přednesou,

a potom poběží pro sako z pruhů,

prý pro můj posudek více mě nesnesou,

a naší mládeži půjde to k duhu.

Spěchám, nechte těch proslovů, nechte těch proslovů o scestí,

nechám na cestě k domovu rezavou podkovu pro štěstí,

pro štěstí, pro štěstí, pro štěstí ...