Kde domov je náš?

(pozn. jedná se o píseň Vůně, její druhotný název Kde domov je náš?)

1. V tůni nad mlýnskou strouhou vteřinu pouhou zdrží se proud,

z víru nad bílou hrází rašící mlází vyráží z pout,

[: louky červených máků pod křídly ptáků oněmělých,

had, co kůži si svléká, z medu a mléka voněl mně líh. :]

R: Výsměch a potíže s kázní, jsme snílci a blázni

tří generací,

s vráskami rytými dobou, čas zmařený mdlobou

se nenavrací,

v bronzu jen tyčí se kopí, lev uši své klopí,

tak kdo by se bál,

nečiny značené vinou se dějinami vinou,

ó, Bože, co dál?

2. Vůně potu a kůže, nad něhou růže cynický smích,

lásko, na konci léta osudy splétá ledový sníh,

[: vůně vody a prádla, chlastu a žrádla k opojení,

lež a zrosený džbánek pro mdlobný spánek pokolení. :]

R:

3. Schůzku nahradíš schůzí, belháním chůzi, povykem klid,

vůně piva a kvásku nahradí lásku, Boha a cit,

[: klec co náhražka křídel, kulturní příděl za umění,

dálky v zrcadle sklínky z prolhané skříňky na civění. :]

R: Výsměch a potíže s kázní, jsme snílci a blázni tří generací,

s vráskami rytými dobou, čas zmařený mdlobou se nenavrací,

nečiny značené vinou se dějinami vinou, co dělat že máš:

navzdory otcům a synům se odhodlat k činům,

kde domov je náš, kde domov je náš?