Karavana mraků

1. Slunce je zlatou skobou na vobloze přibitý,

pod sluncem sedlo kožený,

pod sedlem kůň, pod koněm moje boty rozbitý

a starý ruce sedřený.

R: Dopředu jít s tou karavanou mraků,

schovat svou pleš pod stetson děravý,

Emi A7 Hmi Emi

[: jen kousek jít, jen chvíli, do soumraku,

až tam, kde svítí město, město bělavý. :]

2. Vítr si tiše hvízdá po silnici spálený,

v tom městě nikdo nezdraví,

šerif i soudce - gangsteři, voba řádně zvolení

a lidi strachem nezdraví.

3. Sto cizejch zabíječů s pistolema skotačí

a zákon džungle panuje,

provazník plete smyčky, hrobař kopat nestačí

a truhlář rakve hobluje.

R: V městě je řád a pro každého práce,

buď ještě rád, když huba voněmí,

Emi A7 Hmi Emi

[: může tě hřát, že nejsi na voprátce

nebo že neležíš pár inchů pod zemí. :]

R: Pryč odtud jít s tou karavanou mraků,

kde tichej dům a pušky rezavý,

Emi A7 Hmi Emi

[: orat a sít od rána do soumraku

a nechat zapomenout srdce bolavý. :]