Irena

1. Ač kvete u potoků černé býlí

a ač mi vadí stáří v rendez-vous,

jde chůzí lehčí kroků lesní víly

a září, září, září v úsměvu.

Ami Dmi

Ač bezjehličné lesy hyzdí rampy

a za mřížemi pláče Aladin,

hrst kouzla nabere si z jeho lampy,

svěžejší kapradin.

Ami Dmi

R1: Už zbylo jen pár vět a tráva spálená

a rozbahněná zřídla ve žluti,

chceš hluchým vyprávět, co píseň znamená,

a slepým, co jsou křídla labutí?

R2: Už zbylo jen pár slov a slza na víčku,

a bez pardonu platí zmýlená,

nad prachem katastrof zní klapot střevíčků:

svá ústa nabídla ti Irena, Irena, Irena!

2. Byť vykolejil svět a není síly,

jež díru v lodi zvedá nad ponor,

přec hledáš cestu zpět, však černé býlí

se vyplevelit nedá: je to mor!

Plá slunce jako vích nad cestou úzkou,

svět s jepicemi tančí gavottu,

u sloupů morových začíná schůzkou

tep dalších životů!

R1:

R2: + Irena, Irena ...