Ignác

1. V Loyole Ignác píše Hamleta,

jenž mluví slova, slova, slova,

Ami

zrna jsou dávno v mouku semleta

a hrbáč havran hlízy klová.

Jsou slova básní v pokru prohraná

a dívky v hot-pants pivem zpité,

Ami

zříš lesklá pera v peří havrana

a kříž, jenž drží jezuité.

Ami Dmi

R: V zástupu chátra zedraná,

burlaci s písní jednotvárnou,

na stěně obraz tyrana,

krvavé hvězdy nad továrnou.

Dmi

Na nebi visí oblaka

a měsíc svítí nad hvězdárnou,

v Gulagu bijí kulaka

2. Rudá je krev a tužka cenzora,

rudý je samet vazby spisů,

rudé jsou žilky v oku kondora,

rudá je barva kompromisu.

Jedově rudá barva minia,

pod rudým sluncem bubny znějí,

zní pochod do citátů z Plinia

pro školní výlet do Pompejí.

R:

Ami

3. Je k pláči řeč, jež mluví frázemi,

protože slov a vět se bojí,

Ami

je k smíchu řád, jenž získán v zázemí,

zatímco chlapci v palbě stojí.

Jestliže důsledek je příčinou

a volnost cídí mříže pastí,

je rodná země možná otčinou,

E7 Ami

však není vlastí, není vlastí.

E7 Ami E7 Ami Ami6

R: + hvězdy stárnou, hvězdy stárnou ...