Gero

(pozn. jedná se o píseň Braniboři v Čechách, druhotný název Gero)

Ami

1. Na čele hradní posádky jel Gero vybrat desátky,

by oslaviti mohl státní svátek,

leč prázdné město, ves i bor, neb Sasík, Prajz i Branibor

už dávno přestal střádat do prasátek.

Ami

Už nechce platit hradu hry, přes Čechy vytáh' na Uhry,

Dmi

tam na Dunaji nalodil se na vor

Ami

a proti proudu pádluje a vesele si jódluje

jak Štajerák, jak Tyrolák či Bavor.

2. Vzal Gero jako urážku, že nikdo nechtěl bumážku

a povolení k vystavení pasu

a že dokonce farnosti už dělají mu schválnosti

a nechtějí mu plnit státní kasu.

Je divu, že je naštvaný, když uteče mu poddaný,

jenž vystaven byl léta jeho péči,

a že se cítí uražen, když fůra mužů, fůra žen

se z jeho péče u sousedů léčí.

3. Zří Gero oheň na střeše a alarmuje Mikeše,

by polapil tu nevolnickou chátru,

a Mikeš v roli spojence jde chytat Němce pro Němce,

neb prospívá to ledvině a játru.

A Pepa - ručky vod práce se plíží podél paláce,

jenž ukrejvá se v malostranských střechách,

a s tváří lovce mamuta jde vykrádati auta,

jež zanechali Braniboři v Čechách.

4. Proč by si jeden nepokrad' - jó, v tom je Pepa demokrat

a šikulovi má být dána šance,

my přežili jsme Habsburka a dneska máme wartburka

a tuzexový konto v Živnobance.

Pak odstartuje po lupu na víkendovou chalupu,

tam s kamarády švihne pivní kůru

a, na poměry skuhraje, ví, že to zas ňák uhraje

[: a už se těší na demokratůru. :]