Karel Kryl

Dívám se potají

na tvoji nahou něhu.

Tvé ruce všívají

červenou linku stehů

na čínské hedvábí,

světlejší kvítků lilku.

Monogram na košilku,

rudý jak jeřáby

podzimních chodníčků.

Dopil jsem svoji sklenku.

Otevřu ledničku -

a přijdu na myšlenku:

Víš, že až došiješ

písmena započatá,

máš jména pro ptáčata,

která v nich ukryješ?