Déšť padá z oblohy

Déšť padá z oblohy,

nezemský, nenebeský.

Já - palcem u nohy -

kreslím ti arabesky

do písku na břehu.

Jsme ve třech. My dva sami

a moře s medúzami.

Ještě si ve střehu;

s ňadry jak s kornouty

s touhou. Ne se zmrzlinou!

Já s tebou - se mnou ty.

Má ústa s tvými splynou...

Ve světě hovádek

snobů a vetešníků

sním v dešti bez deštníku

s princeznou z pohádek.

(pozn. se sbírky Amoresky, 1981-1982)