Písnička pro mou ženu

1. Než ukázaly rafije konec té rudé mafie,

nebyl jsem ještě zdaleka tak statečný a skvělý,

žili jsme s mírným odporem hned za Ústředním výborem,

má žena vždycky říkala: hle, přímo za prdelí.

2. A já vymýšlel bonmoty na proklínání temnoty,

bylo to méně riskantní, než zapalovat svíčku,

a nikam jsme se nehnali, a když jsme něco sehnali,

má žena vždycky říkala: díky, ó, bolševíčku.

3. A takhle roky letěly a pátek střídal neděli

a já vo tom furt přemejšlel a nebyl jsem si jistej,

a bylo u nás veselo, i když pár přátel sedělo,

má žena vždycky říkala: ty už se taky chystej.

4. Já, starý vůl a poleno, už měl jsem dávno sbaleno

a cítil jsem se sledován a šmírován a hlídán,

a v noci hrůzou bez sebe jsem ze tmy slýchal StB,

má žena vždycky říkala, že ze sna vypovídám.

5. A náhle přišli tuhlenti neohrožení studenti

a jim po boku herci ještě méně ohrožení,

a tak se vžili do rolí, že uchvátili okolí,

má žena vždycky říkala, že nad seriál není.

6. A byl to sametový puč, při kterém něžně vzkypí žluč,

zbyla jen sladká vzpomínka na uplynulé doby,

puč naštěstí je u konce a zachoval mi pitomce,

má žena vždycky říkala: blbec je tvoje hobby.

7. Já však jsem proti násilí a nesoudím ty Vasily,

zpívám jim tuhle písničku - směs hořkosti a zloby,

půl života mi zprasili v tom obětavém úsilí,

má žena vždycky říkala: jsi hlásným troubou doby.

8. A já? Já vymýšlel bonmoty na proklínání temnoty,

bylo to méně absurdní, než zapalovat svíčku,

a nikam jsme se nehnali, a když jsme něco sehnali,

má žena vždycky říkala: díky, ó, bolševíčku, díky, díky ...