Byl jednou jeden král

1. Byl jednou jeden král, a ten se lidu bál,

a lid se zas bál krále, byl jednou, a tak dále ...,

byl jednou, a tak dál ..., byl jednou jeden král,

ale lid v pozoru stál, byl jednou jeden král.

R: A spřátelené vlády dostávaly řády,

že mají doma klid a že jsou celkem fit,

když na inspekci jel, tu mezi lid hned šel

a dostal chléb a sůl, jó, byl to pěknej ... svátek,

ten král měl dceru Dorotku a taky zvláštní jednotku,

těch jednotek měl několik - na doma a pro okolí,

těch jednotek měl víc, že to tak musím říct.

2. Byl jednou jeden král, a ten se lidu bál,

a lid se zas bál krále, byl jednou, a tak dále ...,

byl jednou jeden král, a ten se lidu bál,

ale lid v pozoru stál, byl jednou, a tak dál ...

R: A jednou takhle v létě dal zavolat si zetě

a povídá mu:"Synku, mám tu horkou linku,

pár jednotek tam šoupnem, než se to tam zhoupne,

chtěj' změnu - ať ji maj', zas chvíli pokoj daj'."

Svět na to držel hubu, a král, že nebyl Ubu,

choval se celkem vlídně, tak mu to prošlo klidně.

3. Pak přišel novej král, a ten si za svým stál,

řek':"Všichni rovni jsme si, a, milej zeti, kde jsi?"

R: Ale vlády vládly dále a na starého krále

nenechaly dopustit, no to jsem si moh' vodpustit

se do těch věcí plíst, měl jsem si radši číst

a poučit se líp, tak jsem to radši típ'.