Telefonní blues

Někdo mi volal o půl šestý

Bylo to jako v pohádce

Že jedna holka naneštěstí

Nepřišla včera do práce

Měla mý číslo v nočním stolku

Tak ji prej nejspíš dobře znám

Jenže já neznám žádnou holku

Já už jsem strašně dlouho sám

Hladí mě jenom závan větru

A hltám každou narážku

Jsem sám jak cestující v metru

Jak prázdná tuba od prášků

Jsem sám jak připínáček v botě

Jak čtvero ročních období

A tak se topím v nejistotě

Dřív než to ten hlas dopoví

Ten cizí hlas co v polospánku

Nalez mi drátem do ucha

Vrhnul se na mou slabou stránku

A pak řek: Pardon - porucha!