Nezávislý

Stisknu knoflík

a bílá lampa zežloutne a uzraje.

Otevřu zásuvku v níž uchovávám

své vědomí

ve svazečcích sepnutých gumičkou.

V tomto pokoji jsem pánem.

Vlastní noha pod vlastním stolem.

Můžu si položit napínáčky na židli

a klidně si sednout na jinou.

Za okny

podávají si květiny ruce

a dělají řetěz

abych nevypadl z okna.

Ale když zavřu oči

vidím tváře

tváře

tváře.