Jaru

Přesně tak nebesky modré nebe

jak jsem si představoval

a lehce mléčné bílé mráčky

aby bylo vidět když fouká.

A ptáci.

Zní to jako

by pořád řvali smíchy.

To bude asi tím peřím.

Včeličky vylétly provětrat med.

Teď by to chtělo koně.

Tamhle si běží kočka

ta dobře ví kam míří:

jde dělat kočku někam jinam.

Tisíce žlutých kytiček

podél špíny.

Kdybych žil

třeba sto let

nebudu mít dost knoflíkových dírek.

Maličké zelené lístečky

na velkých tlustých větvích.

Už to je hodně že tak staré stromy

si nedají pokoj.

Zabalit to nechci

vezmu si to jak to je

má to být překvapení.

Má milovaná má za sebou zlou zimu.

A majonézu nechci děkuju.