Kdo by se díval nazpátek

Zas jede jaro v plné slávě,

náš zelený a zlatý král.

I svaté panny z katedral,

už neplačou tak usedavě.

A shlížejí se ve Vltavě

jak v střepech levných zrcátek.

Snad byla zima....

Kdo by se díval nazpátek?

A k nohám sochy otce vlasti

si přisedají holuby.

A blázen v plasti naruby...

snad pod tím plastem kosti chrastí,

snad ten chlap padl do propasti

jakou je láska nebo vztek.

Teď však má v očích příliš slunce,

než by se díval nazpátek.

Plast naruby a všude peří.

Vím, kdo se takhle převléká.

To ty se vracíš zdaleka

a zdráháš se jít k vlastním dveřím.

A ptáš se co když neuvěřím,

zas hledal na svou úzkost lék?

Tak dobře čekej... Třeba řeknu:

"Kdo by se díval nazpátek?"