Řeka citu

Na řece citu

a na svahu bezcitu

odsoudil ses bejt

Na řece citu

a na svahu bezcitu

špičkou čela tlučeš

do papírovejch stěn

Zvětralý skály

hnijou dotekem

jejich pevnost

rozpadá se vprach

Na řece citu

a na svahu bezcitu

valíš halucinační kameny

do kopců bez vrcholu

Hadi na obloze

polykaj svý těla

plechový slunce

zakládá kolonii děsu

Na řece citu

a na svahu bezcitu

tvoje přirozenost

se zdeformovala v kal

Letopočty bez souvislostí

skřípou v uších

v trhlině doutnaj stíny

další zrod

je výbuch krve

Na řece citu

a na svahu bezcitu

přemejšlíš o obraně

svý pevnosti

o hybnym proudu

možnosti bytí