Devítka
Život po vteřinách
1. Řekni mi, řekni, co se honí ti hlavou,
když máš pocit, že tvý ryby řekou zbytečně plavou,
Ami
řekni mi.
Řekni mi, řekni, kdo ti stojí o tu lásku,
o ty večery a noci v póze bohémských pásků,
řekni mi.
R: Zlehka jak dým se rozpouští
dny po vteřinách, pro děti člověka na soudný den,
zvoní na věžních hodinách
i trnů je víc než stihne otupit čas.
2. Spočítej rozumně svý má dáti - dal,
je ti přes třicet a stejně nejsi Bůh ani král,
snad jen já.
Snad jenom ty mi někdy stojíš za tu lásku,
za ty večery a noci, za tu frajerskou sázku
na život.
R: Zlehka jak dým se rozpouští
život po vteřinách, na krátko na zemi a na dlouhý rok,
spaní po cizích peřinách,
jen na vlastní krov, nějak nám nezbývá čas.
3. Když vany zhasnou, sejdem z očí i z mysli,
lesklí od potu a rozdaný těm co zrovna přišli.
Zestárlí na cestě a hrdí na tu lásku,
na to že jsme někm přivezli svou frajerskou sázku
na život,
na život,
na život.