6.11.99´

1. Nad světem, nad tělem,

nad dlaněmi co hladí je láska,

tak blízká tak nedotknutá.

A k letu mých dravců

mých prodaných už ladí jen vráska,

pod vlasy ještě neodkrytá.

R: Svítá nám, vrací se čas

najednou jsme mladší a ne naposled.

Svítá nám, chvěje se hlas

a najednou tak blízko a ne na dohled

je Slunce, Měsíc i Zem.

2. Když hlavou se boří

zdi předsudků a zbytečných článků,

je vzpomínka jak slaměnej pták.

Co ve větru shoří,

zas vykoupená sněním do spánků

a lítost jenom luxusní brak.

R:

3. Je něžná, je živá,

a na rukou dřímá - je štěstí,

a víra že nejvyšší řád.

Nad světem, nad tělem

nad dlaněmi co hladí je láska

tak blízká tak nedotknutá.