V záclonách

Dneska to nehrozí, já to vím, to nevypadá

nic se neblíží rákosím, to jen stín

v záclonách roztoči spí

a ve spíži kromě plísní nic není

počítám, že pravda je ukrytá, uvnitř tvý hlavy

a že jí uvidím, až bude pozdě to celý zastavit

v kuchyni sedí chlap, čte v novinách, a oči klíží

někdo zaklepal, "Pojďte dá!l", a v žaludku hryže hlad

dál v záclonách mý roztoči spí

a ve spíži někdo potichu brečí

musíš opravdu chtít se nezbláznit

z toho, jak se všechno rozpadá

dneska to ještě nepřijde, dneska to ještě nečeká

stejně vím, že to poznám

čas to nespraví, to on nedělá

a já, už se nehlásím

tohle ať dohasí někdo jiný

žiješ jak v utajení, ukrytá

neotevíráš, nejsi tam

z venku to nepoznám

možná jsme mrtví mnohem dýl

než bych se odvážil říct "možná jsme sami"