Muzikantské volno

Časem jste vybledly, lásky mé na dálku,

posílám proto k vám jen prázdnou obálku,

je na ní adresa poslední hospody,

kam jsem se usadil s kytarou na schody,

budu si chvilku hrát, pouštět hlas po větru,

jenom tak nalehko v košili, bez svetru,

dneska tu nechci hrát velkého umělce,

beru si po letech poprvé volno,

snad mezi štamgasty přiberou vetřelce,

co pivní sklenici rád zvedne kolmo.