Lichá

Noc bez měsíce slepá s deštem prišel chlad

den za dveřmi už klepá je přítel nebo had

jen já tu sedím lichá a černou barvím svět

v samotě ctyř stěn cítím zem se chvět.

Na retízku Panna srdce cistý jak sníh

potkávám ho zrána v ocích smutný smích,

je to moje voda živá co me krísí každý den

žádná fronta promenlivá - vezmu boty a jdu ven.

Muž v cerném jde poli a já za ním spechám,

za mnou kácí se stvoly a já to tak nechám,

slova od sazí krídel havraních,

jsem Tvá vlocka - už aby padal sníh.