Sněžná slepota

Bodají tě do očí

blesky střípků ledových

nekonečná sněžná pláň

vybírá si svojí dlaň

Brýle mizí v závějích

dávno už je pohřbil sníh

zůstáváš tu najednou

sám se sněžnou slepotou

A slunce stoupá výš a výš

jenom ho cítíš nevidíš

teplo ti stéká po tvářích

tma v očích pálí další kříž

Hlad a zima trvají

šanci víc ti nedají

pryč je tvoje spřežení

bezmocný si stvoření

V hlavě se ti myšlenky míjí

proč toužil jsi si dokázal sám

že jde to co nedá se zvládnout

byl to trochu bláznivej plán