Hanibal

Pusť mě dál lásko má nevydržím až do setmění

vždyť ten tvůj nehlídá jen se neboj odhalení

Nevnímá netuší že se kradu k tobě domů

nikdo nás neruší vypustil jsem armádu slonů

To co je na očích jako když není

To co je největší a to mi věř

Já jsem Hanibal

Kdysi jsem neuspěl

když jsem zkusil vyplenit Řím

Přiznávám teď bych chtěl

k tobě vejít poznat tvůj klín

Okouzlen pokouším

svoje štěstí to už tušíš

Každej den nalíčím

stovky pastí na tvojí duši

To co je na očích...

Útočím nemožný nevzdávám

pochopíš co je můj autogram

Útočím nemožný nevzdávám

do citů vypálím monogram

Hřebeny hor dokázat přejít

využít chvil momentu překvapení

V andělskej chór vzdechy se změní

když tenhle cíl dojde svý neplnění