Na cestach

Dlouhé týdny na cestách.

Úplně sám, jen v myšlenkách.

Koukám na krásnej úsvit měsíce.

Usíná skrytě ve hvězdách.

Píšu ti černým inkoustem.

Stále vládneš mím slabostem.

A taky doufám, že dál jsem tvý nejpřesnějším kompasem.

Přítelem.

R:

A tak se dostávám

konečně domů.

A poznávám

vůni všech stromů.

Tě objímám.

Každej den spolu.

Doma,

konečně doma.

I když jsme od sebe na tisíc mil.

Dal bych snad všechno za pár chvil,

kdy můžem číst si z očí

jak málo v nás stačí ke štěstí a najít cíl.

Ty si vem týdny a horskej vzduch.

Co přijde dál ví jenom bůh.

S onem pod širým nebem si povídám

a všechno ukládám do svých snů

a do svých dnů.

R:

A tak se dostávám

konečně domů.

A poznávám

vůni všech stromů.

Tě objímám.

Každej den spolu.

Doma,

konečně doma.

R:

A tak se dostávám

konečně domů.

A poznávám

vůni všech stromů.

Tě objímám.

Každej den spolu.

Doma,

konečně doma.

O o o o o o

O o o o o o

O o o o o o

Doma, konečně doma.

R:

A tak se dostávám

konečně domů.

A poznávám

vůni všech stromů.

Tě objímám.

Každej den spolu.

Doma,

konečně doma.

R:

A tak se dostávám

konečně domů.

A poznávám

vůni všech stromů.

Tě objímám.

Každej den spolu.

Doma,

konečně doma.