Panáček

Veselý panáček po světě běhá

miluje kytky, lidi a zvěř

spousty své radosti okolo předá

však boj se, panáčku, lidem nevěř

Ve světě lidí jsou podivné zvyklosti

vždyť všichni vidí jen svý vlastní já

ve světě lidí přibývaj starosti

ubývá smíchu, panáčku, běda

Veselý panáček smích všude rozdával

někteří lidé však chtěli ho víc

radost mu ukradli, špatně ji schovával

smutný je panáček, už nemá nic

Ve světě lidí jsou podivné zvyklosti

vždyť všichni vidí jen svý vlastní já

ve světě lidí přibývaj starosti

ubývá smíchu, panáčku, běda

Smutný je panáček, po světě chodí

radost svou hledá, chtěl by ji zpět

krutost a posměšky od lidí bolí

takový, panáčku, je ten náš svět

Ve světě lidí jsou podivné zvyklosti

vždyť všichni vidí jen svý vlastní já

ve světě lidí přibývaj starosti

ubývá smíchu, panáčku, běda

Ve světě lidí jsou podivné zvyklosti

vždyť všichni vidí jen svý vlastní já

ve světě lidí přibývaj starosti

ubývá smíchu, panáčku, běda